Sára, majda, Petra, Terka, nemocní, Bratří Chabrové a Norbert z Hostivře se omluvili, a v poslední chvíli se omluvil i Ruda. Sestava, se kterou jsme do Hradce Králové v sobotu 30. dubna jeli, se podobala téměř sedmi statečným. Honza a Dan z Hostivaře, Dominik, Anetka, Adam, Tomáš, Šíma a Lukáš. 7+1, jeden hráč v poli chyběl.
V rámci důkladné přípravy před zápasem jsme si vysvětlili teorii rozbitých oken, na které navázala v krátkosti herní strategie, protože hra v oslabení není jednoduchá. Osobně si myslím, že se to podařilo. Rozestavení i úkoly jsme dodržovali a i když jsme dostali první branku, tak po dvou nechytatelných pumelenicích od Adama Bábovského a sourozenecké spolupráci Dominika a Anetky, jsme vedli 4:1.
Hradec pak individuálními akcemi srovnal na 4:4, ale Tomáš Kroupa z trestného rohu a Dominik po nahrávce Anet jsme znovu vedli o dvě branky. Všechny předchozí zápasy byly rázem zapomenuty. Tým hrál zodpovědně a maximálně se snažil dodržovat vše, co jsme si řekli, nicméně růžový slon ke konci zápasu v hlavách vyhrál a prohra 8:6 asi mnohé mrzela. Zejména Šímu, který, když si zoufale lehl na zem, tak ho štípla vosa nebo včela, a s otokem velikosti Mexického dolaru spěchal domů pro antialergen.
Nutno podotknout, že Hradec poslední čtvrtinu stáhl všechny slabší hráče na lavičku a v poli nechal tahouny. Velká radost jak z tribuny, tak i červenobílých v poli ukázala, že jsme byli velmi tvrdým oříškem. Na jednu stranu je skutečně škoda, že i přes dvojí vysoké vedení jsme zápas nedotáhli do vítězného konce, ale na druhou stranu musím předevšemi smeknout za odvedenou hru a bojovnost.
Pokud se ptáte, co je to růžový slon, který nadevší pochybnost způsobil naší prohru, tak to si povíme příští sobotu před zápasem s Kadaní.
