Souboj s Rakovníkem začal neuvěřitelným způsobem. Za pětadvacet vteřin jsme vedli 1:0. Adam poslal vysokou puší do brejku Lukáše, který udělal pár kroku do kruhu a prohodil brankáře. Každé rychlé vedení v sobě však skrývá záludnost. Možná by bylo lepší, kdyby první branka padla za delší dobu, protože zrovna proti Rakovníku, to soupeře spíše nabudí. Také dal dvě branky hned v zápětí, ale hodně jsme tomu pomohli.
Po dvou čtvrtinách bylo skóre 1:3, a stále se dalo s výsledkem cokoliv udělat, zejména pokud byly dvě branky soupeře slepené. Bohužel se pak naše hra zhroutila. Dílem tomu přispělo sestřelení Tomáše Adamem do lýtka, které ztuhlo a nedovolovalo tolik pohybu jako předtím, dílem to bylo lepší kondicí soupeře, a rozhodujícím dílem to bylo našemi chybami při vyvážení míčku na polovinu soupeře.
Je velká škoda, že jsme neměli více chladné hlavy, ale téměř věechny branky padly po špatné rozehrávce přímo na hokejku soupeře. Ruda měl čárek v tomto směru nejvíce, ale zase na druhou stranu musíme na jeho obranu říci, že to bylo vyvážené. Bohužel ty sinusoidy byly tentokrát častější a moc velké.
Snažil jsem se tento zápas míchat se sestavou na různých postech. Ujistil jsem se, že jsme schopní být kompaktní celek, kdy hráči splní svou roli na jakémkoliv postu, kam je poslán a to je velice pozitivní. Musíme na porážce hledat pozitivní věci, jinak bychom neměli další cíle. Z poločasu jsem měl radost a věřil jsem, že to manko nejen smažeme, ale i vyhrajeme. Tomášův handicap však byl citelnější a navíc branky po zbytečném odevzdání míčku špatnou nahrávkou naslepo optimusmus vyměnil za frustraci.KOnec konců Rakovník byl skutečně lepší, ale 8 banánů je krutých…
Z dnešní prohry jsem byl hodně smutný. Ale Na druhou stranu (jak je řečeno výše) musím hledat na všem pozitivum. V týmu máme 4 dívky. Soupeř neměl ani jednu. V týmu hostují kluci z Hostivaře, se kterými nemáme společné tréninky, a hledali jsme se cca půl roku než si tým sedl jak by měl. Od září je z mého pohledu vidět lepší herní projev, zejména co se týká dodržování taktických pokynů. Což před tím ne že nebývalo, ale nebylo to podle představ.
Druhou stránkou mince je negativum ukazující, že neudržíme hrát celý zápas bez chyb. Respektive neumíme udržet stejný rytmus po celý zápas, a výkyvy nás hodně bolí. Nejhorší na tom je, že tím v podstatě posilujeme sebevědomí soupeře, protože mu dáváme šanci a jistotu, že ač prohrává, svou vírou a důsledností se naučí zápasy otáčet, což je nepříjemné pro nás, neboť pro ti nám pokaždé bude stát silnější soupeř, který si věří.
