Zatímco A tým jel hrát do Mnichovic, Béčko zamířilo do Kadaně. Já osobně cestu do Kadaně, nesnáším, nenávidím chci ji rozbombardovat. Vždy jsem zakufroval, někam zajel, nevím kam, nebo špatně odbočil v lepším případě neodbočil a podobně. Z 10 cest jsem jen jednou trefil na poprvé. Avšak doba pokročila a elektronické navigace také. Už ji máme i v mobilu, a dokonce ty chytřejší ukazují uzavírky, objížďky ba dokonce zácpy a skutečně zakufrovat s mobilní navigací je prakticky nemožné a kdo to dokáže je mistr kufrování. Proto do světa volám: „JSEM MISTR!„ Příště letím do Kadaně vrtulníkem…!
K několika omluvenkám přišla zpráva, že Prochy má horečku a nakonec jsme jeli s Ríšou akorát do počtu. Do druhého zápasu nám pomohli dva kluci z R.S.C.. Do Kadaně jsme nakonec dorazili včas, zatímco Slavia, Jičín a Olomouc nedorazili vůbec. Měli jsme hrát s Budějovicemi a Olomoucí. Budějovice nás porazili 10:0, ale vše zařídila jejich „třináctka„ a nám se nedařilo prosadit se v kruhu. Vojta navíc má nedoléčený puchýř na noze a Ríša se v zápalu hry trochu utavil…
Rakovník měl hrát s Jičínem a Olomoucí, a tak jsme se dohodli, že předehrajeme zápas s Rakovníkem a místo Rakovníka si zahrajeme s Olomoucí a Rakovník si pak ještě zahrál s Kadaní, takže všichni nakonec hráli dva zápasy, ale v rozlosování se udělal pěkný „hokej„. Rakovník nás porazil také 10:0, ale až na drobné výpadky, které jistě pramenily z únavy, jsme hráli vcelku dobrý hokej, zejména Jolanka zatápěla soupeřově obraně takovým způsobem, že si museli vyplýtvat všechnu vodu v cisternách, aby to stačili všechno uhasit.
Nikola v brance vychytala mnohem víc šancí, než to na první pohled vypadá a Týna se musí dostat víc do kontaktu s míčkem, aby se dokázala zahřát na provozní teplotu. Alešovi očividně neseděl Kadaňská umělý povrch, protože není tak rychlý a byl pomalý ve všem a velké díky patří Danovi a Petrovi z R.S.C. za výpomoc proti Rakovníku.
